Home office byl donedávna považován za výhodný benefit, který sloužil převážně ke zvýšení pracovního pohodlí. Právě tímto benefitem se firmy snažily nalákat spousty nových potencionálních sil. Jednalo se o benefit přinášející výhody typu:
- Možnost pracovat z domova
- Úspora času
- Dlouhodobé snížení pracovního stresu
Kromě nesčetně mnoha výhod je zde ale také stinná stránka věci. Prostory domova na člověka působí spíše meditačně v porovnání s kanceláří v administrativní budově. Právě tento „rušivý“ element dokáže snižovat pracovní efektivitu zaměstnanců, aniž by si to sami uvědomovali
COVID 19 přeměnil benefit na nutnost
Právě epidemie viru rozhodla o prioritním užívání home office ve velkém množství firem po celém světě. V konečném důsledku tohoto trendu, lze sledovat ponížení celkové výkonnosti pracovníků, a to ve všech segmentech, kde k práci z domova přistoupili.
Kromě snížení výkonnosti dochází dále k negativnímu dopadu na pracovní morálku a celkově na kázeň zaměstnanců. V častých případech zaměstnavatelé zjišťují, že jejich pracovníci např. nejsou ve stanovenou pracovní dobu ani fyzicky u svého počítače přítomni.
Mnoho podniků si ovšem i přes klesající výkonnost zaměstnanců uvědomilo jedno základní pozitivum. Zásadní snížení podnikových nákladů! Pracovník z domova totiž stojí firmu ve výsledku daleko méně nákladů, než kdyby byl fyzicky přítomen ve své kanceláři. Proto i přes částečný odliv epidemie mnoho firem přistupuje k trvalému nastavení home office ve svých podnikových kulturách.
Stávají se ze zaměstnanců stroje?
Home office má bezesporu dopad na psychiku zaměstnanců. Samotná práce není totiž jediným stimulem zaměstnance k návštěvě administrativní budovy. Své zaměstnání rád navštěvuje rovněž proto, aby se pozdravil se svými kolegy a případně projednal některé pracovní záležitosti při osobním jednání.
Do budoucna se tedy naskýtá otázka, zda toto dlouhodobé odpírání osobního kontaktu v našich zaměstnání, nebude mít na konečnou efektivitu větší negativní dopad, než se dosud očekávalo.