Školák v Indii jménem Aarrav Anil vynalezl mechanickou lžíci, která se automaticky stabilizuje, aby pomohla jeho strýci jíst i přes chvění rukou způsobené Parkinsonovou chorobou. Ničil ho smutný pohled na 70letého státního zaměstnance v důchodu, jak se snaží jíst a cáká si jídlo na kalhoty. K vynálezu pomohla jeho 10letá fascinace mechanikou, rád sledovat stavby zařízení s motory, senzory a mikroelektronikou.
Nápad, který může pomoci mnoha lidem
Anil, který nyní prochází testy na RV College of Physiotherapy v Bengaluru v jižní Indii, získal spoustu zpětných vazeb, včetně pochvaly od svého strýce, který byl velmi šťastný.
„Design jsem dolaďoval na základě zpětné vazby z vysoké školy, že musí být voděodolný, aby se dal umýt bez poškození veškeré elektroniky uvnitř; že musí být odnímatelný, aby jej bylo možné vyčistit a nahradit vidličkou, a lžíce musí být hlubší, aby pojala více jídla,“ řekl Aarrav.
Není to zdaleka první mechanicky stabilizovaná lžíce na trhu. Ale Aarrava stála méně než polovinu toho, co by dal za podobné lžíce, takže představuje příležitost pro 7 milionů indických pacientů s Parkinsonovou chorobou, kteří by si ji mohli dovolit. Aarrav očekává, že příští rok zveřejní výsledky malé studie v lékařském časopise, než je vyrobí v malém měřítku, zpočátku pro nemocnice.
Řekl, že rád vzpomíná na slova svého strýce při příležitosti jeho první zkoušky lžíce, že taková maličkost může znamenat rozdíl mezi „důstojností a nedůstojností“. Když Anil nepracuje na budování chytrých lžic, je reprezentantem své země ve vědeckých soutěžích, více než 20krát nesl indickou vlajku v mezinárodních soutěžích robotiky.
V jedné z nich získal první cenu za své plány lžíce, což ho přimělo navrhnout prototyp, který prochází testováním na RV College. Je skvělou inspirací i pro ostatní lidi, kteří mohou svým nadšením pomoci zlepšit život nemocným lidem kolem sebe. Vynalézání mu jde samo, níže můžete vidět ukázku jeho projektů.
Obrázek: Aarrav Anil