Vypadá to nenápadně. Profil s obyčejnou fotkou, pár lajků, komentář sem tam, a přitom za ním nesedí žádný člověk, ale kus kódu. Boti. Digitální figurky, které denně zaplavují sociální sítě, hádají se, chválí politiky, nadávají influencerům nebo šíří „zaručené zprávy“.
Neznají únavu, emoce ani svědomí, a přesto dokážou rozhýbat davy. Každý lajk, každý komentář, každý přeposlaný příspěvek může být součástí jejich hry. A co je na tom nejzajímavější? Funguje to. Stačí pár tisíc uměle vytvořených hlasů a veřejné mínění se začne posouvat. Pomalu, nenápadně, ale jistě.
Kdo vlastně jsou boti?
Sociální boti nejsou inteligentní v klasickém smyslu. Jsou to programy napsané tak, aby napodobovaly chování člověka. Umí lajkovat, sdílet, komentovat, dokonce se hádat. Typický bot má profil, fotku, pár příspěvků a přátele. Všechno tak, aby působil jako opravdový člověk.
Tyto účty pracují buď samostatně, nebo ve skupinách, takzvaných botnetech. Ty mohou mít tisíce propojených účtů, které koordinovaně šíří stejnou zprávu. Když se takových účtů spojí dost, dokážou vytvořit iluzi, že celý internet si myslí to samé. Je to hra s čísly a emocemi. Když vidíme příspěvek s tisíci lajky a stovkami komentářů, máme tendenci mu víc věřit. A právě to je moment, kdy bot splní svůj účel. Nevytváří pravdu, ale dojem.
Jak nás boti manipulují
Boti používají jednoduchý, ale účinný trik. Zaplaví diskusi obsahem, který má vyvolat emoci. Nemusí přesvědčit všechny, stačí vyvolat zmatek nebo rozkol. Často sdílejí kontroverzní, extrémní nebo polopravdivé informace. A protože algoritmy sociálních sítí upřednostňují obsah, který vyvolává reakce, boti se rychle dostanou do popředí.
Typický scénář vypadá takto: někdo zveřejní politický příspěvek, bot ho hned nasdílí, jiný ho okomentuje, další přidá emotikon. Algoritmus si řekne: „Tohle lidi zajímá!“, a začne příspěvek ukazovat dalším. Lidé tak vidí, že se o tématu hodně mluví a přidávají se.
Někteří boti jdou ještě dál. Využívají sentimentální analýzu, která sleduje, jak lidé reagují, a podle toho přizpůsobují své chování. Když se konverzace stáčí k určitému směru, bot přepne tón z klidného na agresivní, z neutrálního na osobní a podobně. Cílem je roztočit spirálu emocí, která přehluší fakta
Proč to funguje tak dobře
Mozek miluje souhlas. Když slyšíme nebo čteme něco, co odpovídá našemu názoru, máme pocit, že jsme v právu. A když vidíme, že s námi souhlasí stovky lidí (i když to ve skutečnosti nejsou lidé), pocit jistoty ještě zesílí.
Tohle se jmenuje efekt sociálního důkazu. Člověk má tendenci přizpůsobit se většině – i když je ta většina falešná. Právě proto jsou boti tak účinní. Nevytvářejí nové názory, jen posilují ty existující, až se z nich stane hlas lidu.
Druhým faktorem je rychlost. Boti dokážou reagovat okamžitě, ve dne i v noci. Lidská diskuse má pauzy, ale bot nikdy nespí. A algoritmy sociálních sítí reagují hlavně na aktivitu. Čím víc interakcí, tím víc zobrazení. Takže i pár desítek botů dokáže zvednout příspěvek na vrchol žebříčku.
Dá se jim bránit?
Stoprocentní obrana neexistuje, ale dá se naučit boty rozpoznat. Typickým znakem je podezřelý profil. Málo osobních fotek, minimální aktivita mimo komentáře, příliš časté sdílení nebo dokonce stejný text pod různými příspěvky.
Pomáhá i sledovat čas a rytmus příspěvků. Pokud účet reaguje každou minutu po dobu několika hodin, je to podezřelé. Skuteční lidé spí, jí a chodí do práce. Bot ne. Sítě se proti nim snaží bojovat pomocí umělé inteligence, která detekuje neobvyklé vzorce chování. Jenže je to závod na dlouhou trať. Každý nový algoritmus, který boty odhalí, se je naučí obcházet.
Boti nejsou neporazitelní, ale jejich síla je v množství a rychlosti. V době, kdy lidé tráví na sítích hodiny denně, dokáže dobře nastavený bot změnit atmosféru celé debaty během pár minut.
Zdroj textu: https://www.wired.com, springeropen.com
Zdroj foto: www.freepik.com