Současné inkoustové tiskárny fungují jednoduše. Pokud tiskneme výhradně černě, stačí nám k tomu černá náplň. Pokud se však rozhodneme pro barvy, je využívána takzvaná RGB nebo CMYK kombinace. V rámci ní dojde k tomu, že je v rámci tří nebo čtyř jednotlivých barev namíchán požadovaný odstín. Co když ale budeme chtít tisknout barevně jenom s „bezbarvým“? Podobná technologie se skutečně vyvíjí. A paradoxem je, že má původ v přírodě. Konkrétně na těle živočicha, kterým je sépie. Ta totiž umí zajímavě měnit svou barvu.
Základem je oxid taničitý
První testy jasně ukazují, že něco podobného skutečně možné je. Stejně tak dané testu ukazují i to, že se dá tisknout nejenom na papír v běžné domácí tiskárně, ale že je možné tisknout i na celou řadu dalších povrchů. Základem je látka, kterou je oxid taničitý. Jedná se o látku přírodní, což je oproti současným inkoustům rozhodně plus. Proč? Při tisku je totiž mnohem méně zatěžováno životní prostředí. Princip samotného tisku je přitom velmi jednoduchý, jelikož vše je spojeno s jednotlivými vrstvami, ve kterých se inkoust nachází. Podle toho totiž mění svou barvu, a to v rámci odrazu na jakémkoliv světle. Tedy jak na denním, tak i na umělém.
Zatím ve fázi testů
Samozřejmě počítat je třeba s tím, že nic není ve svých počátcích dokonalé a zde je ideální příklad toho, že vývoj je stále ještě na začátku. Největší problém je hlavně s červenou varvou a jejím odrazem, jelikož ta se stále nevykresluje tak, jak by bylo potřeba. Na druhou stranu několik prvních vytištěných obrázků ukazuje, že je to technologie více než zajímavá. A to nejenom proto, že nám možná v budoucnu bude stačit jenom jediný inkoust, ale i proto, že je tento tisk mnohem odolnější vůči ultrafialovému záření. Nehledě na již zmíněnou ekologickou stránku věci, zvláště v souvislosti s tiskem ve skutečně velkém objemu.
Zdroj obrázku: Pixabay.com