Každý počítač na celém světě má svoji vlastní IP adresu, tedy číselný kód, podle kterého je možné dané zařízení jednoznačně identifikovat. Naprosto s přehledem určí síťové rozhraní, které IP používá. V dnešní době je nejrozšířenější podobou IP adresy IPv4. Tvoří ji 32 bitová adresech. Zapisuje se dekadicky po oktetech, tedy osmicích bitů.
Převod nebo volba nového formátu?
Jenže háček je v tom, že počet IP adres v této podobě není neomezený. Dříve nebo později jednoho dne dojdou. Přesně to se nyní stalo v severní Americe. Rozdělování IP adres tam má na starosti registr ARIN. Ten na konci letošního září přidělil poslední volnou adresu IPv4. Co se bude dít nyní? V případě, že bude nějaký provozovatel internetu v USA nebo v Kanadě potřebovat novou veřejnou IP adresu, má dvě možnosti. První je, že ji získá převodem od někoho, kdo již tuto adresu má a nemá zájem ji dále provozovat. Nebo, a to je pravděpodobnější, bude muset použít adresu v novém formátu IPv6. V tomto případě se jedná o protokol, ve kterém je 128 bitová IP adresa zapsána hexadecimálně.
Nový formát se začíná postupně prosazovat
Skutečnost, že IPv4 adresy docházejí, není přitom žádnou novinkou. Děje se tak i v případě dalších kontinentálních registrů. Například i u RIPE NCC, jenž má na starosti IP adresy v Evropě, Rusku a také na západě Asie. Zatím ale adresy nebyly ještě úplně vyčerpány. Přidělují se ovšem podle velmi složitých pravidel, která mají v konečném důsledku jeden cíl: Přimět hostingové společnosti a operátory, aby volili raději adresy v nové podobě IPv6. Tento formát IP adresy se tak stále více etabluje na počítačových sítích. Jeho podíl pomalu narůstá, a pravděpodobně tento trend bude pokračovat i v budoucnosti. Například v USA v současnosti má zařízení s IPv6 zhruba pětina uživatelů, kteří vyhledávají pomocí Googlu.
Zdroj obrázku: Freeimages.com